little tumblr post

V poslední době nakupuju takhle:

šaty vod mámy kteý měla jednou a pak si to s něma nějak rozmyslela.

a tatkova D&G košile co dostal darem a neměl ji ani jednou.

a jeden pornosaurus, iba tak:

K snídani Hemingwaye, dopoledne Platóna, k obědu opět Hemingway, po obědě Fitzgerald, k večeři noviny a po nich Apetit a v noci Hemingway nebo Púček. Pankovčína som už dočítala. ...všade samá smrť.

Něžná. Je. Noc.

Obliekam si kožené nohavice a košeľu.  Skáčem na Joy Division a umývanie zúb zapíjam kávou. Vhodný prsteň s kameňom a dedkov kabát. A tak moc už chcem leto!

Zdalo sa mi o milovaní- prvýkrát. Bolo to fajn, potom sme /bohvie odkiaľ/ šli hore- vyše Pošty a kaštieľa a ja som Rojkovi sedela na rameni- jednom, veľmi pohodlne a ískala ho vo vlasoch. Boli sme nahí a keď šiel okolo dáky dedo spínal ruky k nebesiam a volal na Boha a ešte "ach vy siroty bláznivé!"  A potom veľa ďalších snov o vode, deťoch, sladkostiach, slnku= ako vždy.

Celý deň mám silnú štikútku. Niekto na mňa intenzívne myslí. Joj.

Prečo hovoríš "pičo" keď v slovenčine nie je vokatív?

Kto je ten blázon? Ja či oni? Kto teda? Normálnych vyhlásili za bláznov, a bláznom dali dôležité funkcie. Svatých ponížili a Kristov postavili za bar, do vinární, do nonstopov a za dýdžejské pulty. Z viery spravili kult a z nedeľných obedov vieru.
Holky si nerozumí a kluci masturbují nad maminčinýma nohama v lodičkách a pouzdrové sukni. Ámen. 

Svatá prokrastinace.

Jak jsem dneska psala seminárku:

znáte to, že? Pokuď ne, tak vám teda fakt závidím!
(btw. pořád ji píšu) 

Zasnežená planéta.

Dcéra, Nina. srdco. zoznámiť:

 sója, jablká, cibuľa, pór, Portské, levanduľový čaj, sneh, Nina, poštová schránka s pekným obsahom, sad, cibuľová polievka, espresso bez kofeinu, vegetariánska pizza, nové boty, raňajky, teplé periny, krb, varenie, dve svietiace sviečky, rádio Devín, noci s Bachom a vŕzgajúcim snehom.

(A čo momentálne milujete vy? )

Na jménech nezáleží. Klidně bych se mohla jmenovat Anna nebo Aurel nebo Oliver. Klidně by se mohlo říkat Nádaš a Brnu Bratislava a Praze Budapešť. Janko může být Jožko a jablka hrušky.
Na věcech nezáleží. To je jedno jestli mám šaty po mámě a kabát od dědečka. Jestli to je Prada (a jsme zase u jména!) nebo Chanel.
Je jedno jestli máš křivej nos, nebo nohy do X. Jedno jestli máš jizvu na levém nebo pravém koleni. Jestli si jako čokoláda nebo jako sníh nebo jako karamel. Jestli voníš jako kari nebo jako chanel pětka. Nezáleží na věcech co vlastníš. Nezáleží na tom jestli ti někdo knížku vrátí nebo si ji nechá (a voď něho si ji zase někdo vezme...ať!) Panebože nezáleží přeci na tom jestli máš dva telefony a tři tablety.
Tak na čem teda skutečně záleží?

Chtěla bych sklínku červeného, co chutná jak máslo, a být v sadě se sněhem a té tylové kráse po zem.

zamrzli jste námořníci?

Filmová

(a ne jako ta vod Tata Bojs, víme, jenom jako oblíbené filmy a tak, no dívejte ty krásné lidi, dívejte!)

ach.

Doma je tam, kde ti chlieb chutí najviac.

další koláč: 

raňajky, Trnava, posteľ a záchody v Daguerre. Pekného Mikuláša želám!
jo a, myslím na teba keď /ne/fajčím. dúfam že už nebude nikto umierať. čakaj pohľadnicu. "chci ti všechno říct a pak se někam schovat" a ešte: "a já tu zůstanu ztracené malířské plátno" ...

Balkónová.

Zalila rýži, na kalhotky a triko si oblíkla kabát, našuchla kecky, a odstěhovala se s citronovým čajem (tedy tři plátky citronu, lžička cukru, a horká horká voda) jednou cigaretou a sirkama na balkón. Dívala se nikam, mračila se a měla smutné oči- jako dycky. Jako dycky. Pára z čaje se chovala uplně jinak než cigaretovej dým ale oba se snažili vyhýbat se padajícím  vločkám. Hustě sněžilo. Poté, co si to uvědomila a zadívala se na šedý nebe, rozdávající kila a tuny sněhových vloček, se její tvář pomalu vyjasňovala. Nakonec zbyl jenom úsměv a trošku nadvihnuté obočí. Uchechtla se, jen tak, sama pro sebe, potáhla si z cigarety a vyplazila jazyk do nebe. Chytala vločky, přivírala oči. Vyhlížela si ty největší a radovala se když se jí rozpustily na jazyku. Jé, tamtu, tamtu krásnou velkou! Už nebyl žádnej balkón, cigarety, citronovej čaj a zasněženej vnitroblok. Zbyla jenom ona a padající sníh. Nakláněla se nad tou nejkrásnější, největší, dál a výš. Vločka padala pomaly- celej svět zpomalil. Jak v jednom z těch fatálních momentů kvalitních filmů. Když se rozpustila, ona slastně přivřela víčka a splynula se sněhem v jedno. Padala a tančila, vznášela se a plula s chuchvalcami zamrzlé vody. Jí zbyl jenom ten nejkrásnější sníh a nekonečné bílo, a světu pár kapek krve a věc, jako důkaz začátků a konců reality.

Postelová

Ano, osud sice míchá karty, sami si je taky dokážeme dost dobře zamíchat, ale to kde na sklonku dne uložíte své tělo stejně za Vás rozhodne někdo jinej. A to kde ulehnete naposled a navždy je v rukou vašich více či méně povedených potomků.
 Ono je to všecko hrozně smutné ale nevyhneme se tomu.
Totiž- sedím v obýváku na peřině a polštářu o půlnoci a snažím se aspoň trošku pochopit co se to tady vlastně děje.

tak ahoj námorníci!!!

edit:  ráno se většinou cosi vyřeší. tak dobré a hezkej den. Schovejte nos do hrnku s kváou či čajem, za tou hezkou iluzí že dnešek může být krásným dnem. 

ružové sny

Niekedy viem že na tie najlepšie veci je dobré čakať. 

Ale čo keď nemoc dnešnej doby je tiež túžba. Mať všetko hneď. 

Páčia sa vám tieto koláže /koláče/? Mne moc. Jedli ste vtáčie mlieko? Viete ako sa robí? 

Námorníci!
napíš mi niečo, prosím.

naveky.....alebo možno len do zajtra.

upéct chleba

ochutnat slávky

mít rybičku

koupit si kytku i kaktus 

jít s Drndou na tetuvačku

udělat léto

odfotit si Rojka 

odfotit si sad

pověsit vánoční světýlka

šťavnaté jabĺčko dobré. červené víno /maslomaslomaslo/, pošli si pusu.

jo a, nemám ráda žádosti o ruku nemyslené vážně, tak toho prosím nechte! 

sestrôčička

Viete ako sa hovorí že by ste za niekoho dali aj ruku do ohňa...

...ruku, nohu, pravé pľúco, ľavú obličku, všetko na svete!

toto (najradšej by som to mala v obrovskom rozmere na stene, nádherné!)

ďakujem.

Myslím, že největší rozdíl mezi naší /a plus mínus deset let, žejo/ generací, a generací našich rodičů není v moderních technologiích, sociálních sítích, lenosti, nebo rozmaznanosti...
My jsme egoisti...a to je sakra dobře! Děláme věci a rozhodnutí podle svého, nenecháme si zkazit život rádobyláskou v patnácti, nestudujeme školy kvůli tomu že si to přeje někdo jinej, nebavíme se s lidma abychom vypadali "slušně" nebo "vychovaně", říkáme svůj názor nahlas...
Řídíme se vlastní intuicí, řídíme se tím co nám říká náš vlastní rozum, nebo srdce.
A pokuď tohle čtěte a kroutíte hlavou "co to ta Kristína zase píše za srance", zamyslete se, a jestli takhle nežijete, zkuste to aspoň na jeden jediný den. (a napište mi pak jak jste se cítili večer)

Žijete tak? 

Odsuzujete lidi co tak žijí? 

Je to správné nebo špatné?

Určitě si už  říkáte co tím chci říct, nebo proč tohle píšu. Nuže, vyčkejte času a uvidíte. Rozhodně dám vědět. Tenhle blog mi dělá společnost už nějaký ten pátek, tak chci aby eště nějaký pátek fungoval.

Jestli jste smutní, čtěte knihy.

včera jsme se po sto letech videly s Míšou. konečně!(fotka je z dávnověku- SŠUM a tak)

Topole, sekvoje, platany, moruše, lásky.

"Načo ti dievča, načo ti je, ten čo ťa úprimne nemiluje..." 

Udalosti a okolnosti posledných dní sa ma systematicky snažia presvedčiť že "pravá láska" je neexistujúci pojem. Ľudia sú spolu kvôli sexu, peniazom, zvyku, alebo len tak, alebo z egoistického očakávania automatickej pomoci a útechy od partnera.  

Veľmi veľmi sa snažím tomu neuveriť, no občas sa mi to nedarí. A v tých chvíľach sedím sama, pozerám na hviezdy, a teplo z voňavej kávy je akési studené. Ale som romantik a v hlave si splietam nádherné obrázky raňajok, domáceho vína, jabĺk a ... zoznam by bol takmer nekonečný. 

A čo vy? 

Milujete?

 Veríte?

"Jest tedy již od tak dávné doby lidem vrozena láska, spojovatelka staré přirozenosti, která se snaží učinit jedno ze dvou a lidskou přirozenost uzdravit… Každý stále hledá svou polovici. "

Moje deti

 Agneška

 Šimon a Felix

 Wednesday Addams

Stela

zachviľku budú kvalitné fotografie aj so všetkými ostatnými deťúrencami. dám vedieť:)

a nebuďte cynický!

Dušičky

vlasy vlásky v lásky 

Dlho som sem nič nedávala, ospravedlňujem sa čitatelom i čumilom. Hľa, pár obrázkov z veľmi milého dušičkového večera pri varenom vínku. Chutilo nám a je to vidieť. 

 Drnde chutilo moc.

 

Aj Filipkovi chutilo moc /všimnite si tričko s vyprážaným synom, skvelé!/

Pozdravujem a niekedy sa ešte ozvem.

Co jsou to sociální sítě?

Ze všech těch mizérií, které se mi snažíte namluvit jako realitu, dostávám horečku.
 Ne. Horečku dostávám z nocí jako byla ta včerejší. . a vlastně ani nevím proč. modrá a bílá.
Je podzim, pojďte do zahrad, budeme mlčet a jíst jablka. Kyselá jablka, například.
Záhrada (1995, 99 min, Martin Šulík) 
Co já hledám si mě vždycky najde. panejo vesmíre, ty si se mnou hraješ. Mám konstantně zmatené kartičky se jmény a místy. chápeš?
JSI, JSEM, BUĎME.

a už dost! jestli chcete číst plky běžte jinam. 

bez komentára.

Všechno tak strašně kurevsky nevychází. Jo, umim skvělej Tarte Tatin ale co z toho....
Nevíte v Brně o nějakém bydlení?- i to se dojebalo!

čau keks

Nervy liečim:
hviezdami, strihanim vlasov, športom, lesom, umenim, kávu, ľudmi /tými správnymi/, prácou, čokoládou, novými šatami /botami/, muzikou, smiechom, záhradou, tancom, vôňami, knihami, sestrou, písanním do denníku, plačom, prechádzkami, sexom, lakovanim nehtov, vysedávaním na balkóne, vymýšľaním, zamilovávaním sa, cigaretami, hrešením, raňajkami, písaním zoznamov.

A vy? 

milé

som tvoje husle

na světě je spousta dobré muziky, nádherných knih, geniálního jídla, krásných míst a zajímavých lidí. máme tady cigarety, čokoládu i blbé seriály. teplé peřiny a studené drinky. sourozence k badmintonu. babiččina zahrada.
vlastně nic není tak strašné. někde daleko je člověk co mě má moc rád. existuje člověk co mi telefonuje v noci jen tak.a taky člověk kterýmu zas můžu zavolat já. to by mělo stačit,ne?:))

fruit

dneska v lese

mi mamka našla prameň šedivých vlasov.
síce som hovorila že nemám žiadne depresie či neurózy ale stresy evidentne áno.
hlava mi odchádza do strieborna. to asi nie je dobré

Spoločný priatelia: 15

je to všechno tak
podle správnosti bych měla trpět depresemi, nebo aspoň nějakou neurózou. kámo.
Děda už říká věci co jsou uplně mimo. Vyčítá mi že chodím domů pozdě, že prej řikal to co říkat nebude ale ja vim co myslí./ne fákt nevím!/ jsem zvědavá kdy a jak to dopadne.
venku někdo klepe podpatkama,přesně půlnoc.
zrovna mě strašně sere že se mám mazlit s peřinou. johohó já se mám, dycky mě sere to nejpitomější ze všech těch věcí co by mě srát měli. SNÍM TI RUCE.
mám spoustu všelijakých citů, ale nevím co s nimi. kam s nimi.komu s nimi.

všechny vás čtu!muheheheh (umíte někdo ďábelský a nevinný smích zároveň?)

pozorne počúvaj, možno sa nakoniec niečo dozvieš.

Padá strašne moc hviezd zas- moja najobľúbenejšia časť života. A ešte ráno- káva, správy, noviny, alebo iba všelijaké plkanice s mam/babičkou/sestrou/niekým.
Je príjemné mať človeka ktorý sa so mnou baví kvôli tomu aká som, a on vie aká som, a nie kvôli jeho vlastnej predstave o mne. úprimnosť plky smiechy a nekonečné rozvíjanie divných nápadov a tak.
A je mi mizerne. tak že by som dusila cigaretové špačky o vlastné stehná.
Dojdu za tebou obejmu tě ty mi chytneš hlavu do dlaní a políbíš mě a začne hrát veselá ale docela pomalá písnička a kamera se pomalu zvedá a zvedá až vidíme jak kolem procházejí lidi a přichází titulky konec na plátně nic není.blábláblá. 

máš zvláštnu eleganciu sa zo všetkého vykrútiť, po dedovi.

v diári z roku 2010 mám ôsmeho augusta zapísané: Svet je miestom nepretržitého zápasu tvorivosti a deštrukcie.
ráno si dám kávu tweetom pozdravím svet prečítam si fejtón dva mama mi povie novinky z dediny skočím pre mlieko atdatd. sestra je môj najlepší najvetší parťák a celé dni spolu komentujeme LOH. (pokial nie som v praci) ani by ste neverili aké môžu byť smiešne.
cítim sa hezká a fajn a asi je to vidieť. píšu mi rôzny muži rôzne veci.

těšíte se na sníh? já jo.

duševní

hledám blízkost

taká dnešná sranda

Procházela jsem uličky intersparu když se mi z ničeho nic začalo stýskat po někom tak moc, že jsem byla naštvaná a urazená na celý svět a nejvíc na všechny ty spokojené nakupující zákazníky. Asi jako batole které  se nafučí a odejde trucovat do kouta s pěstičkama na lících a slzičkama které nesmí nikdo vidět. Bohužel už jsem velká a žádné trucování ani nafukování dělat nesmím.
Mám ráda colu v malé plechovce, to jak mám pak bublinky s příchutí coly v nose.
Byla jsem na zápisu, uklouzla jsem na schodech a teď mám celý zadek modrý. Víte, mám pořád spoustu modřin, nepřipadejte si výjimeční jestli nějakou způsobíte. Trošku to bolí, je to krásné, ale nic to neznamená.
Nejlíp se mi maluje brzo ráno.

summer night